Začátkem března jsme vyrazili v počtu 5 kusů na přechod západního hřebene Nízkých Tater. Unás jaro, tam nádherná zima. Ještě v Banské Bystrici to vypadalo, že táhneme lyže a sněžnice zbytečně, ale cestou na Čertovici jsme zahlédli hřeben a věděli, že to bude super. V restauraci Čertovica jsme se občerstvili, přebalili bágly a vyrazili směrem na Ďumbier.

Odolali jsme pokušení svézt se pár výškových metrů vlekem a doslova jsme se vysápali na vrchol Lajštroch (1602 mnm). Fakt pekelná stojka! Pásy z fialového tuleně drží jak přibité.  Bohužel jsme stále zahaleni v mlze, ale optimismus nás neopouští, jelikož vlekařova webová kamera slibovala inverzi. Nedohnali jsme ji.  Mlha nás provázela až na nejvyšší vrchol Nízkých Tater Ďumbier (2046 mnm). Výstup jsme si zpestřili vynikající polévkou a ještě lepším točeným pivkem na chatě M. R. Štefánika.

Postupně jsme se probojovali až na Kamennou chatu pod Chopkom, což jsme náležitě oslavili dalšími točenými. Zde rezervovaným noclehem nakonec pohrdáme, abychom využili nabídky nejmenovaného zaměstnance nejmenovaného ústavu a strávili komfortní noc na posteli i s ochutnávkou tekutých domácích výpěstků.

Ráno nás za oknem čekalo něco neuvěřitelného! Vyskakujeme s Davčou už kolem šesté, pobíháme kolem vrcholu s foťáky v ruce a nemůžeme se nabažit. Nakonec to vydrželo celý den a my jsme si užili hřeben po cestě na útulňu Ďurková. Jsme první nocležníci a tak zkoušíme, zda matrace nejsou moc měkké.... Večer překonáváme lenost a jdeme testovat nové sněžnice. Vycházka za západem slunce se proměňuje v boj se slušnou vichřicí a tak jsme rádi, že se máme kam schovat. Ďurková se mezi tím proměnila v hučící úl našlapaný skialpinisty. Není kam sednout, kam položit věci.... Večírek ukončil chatár někdy kolem páté borovičky.

Ráno opět mumraj, všichni se chtějí najíst, napít a vyrazit. Nespěcháme, v klidu balíme a sestupujeme do údolí. Vidina 10km pochodu po asfaltu se bohužel rozplynula poté, co nám zastavil jeden dobrý člověk se psem ve staré felicii. Trval na tom, že nás do auta nacpe všechny s báglama i lyžama. Rozmluvil mu to až kolemjedoucí lesák v gaziku. Do odjezdu autobusu máme cca 2 hodinky, které věnujeme borovičce, Corgoňovi a likvidaci zásob. Za pouhé tři dny zážitky na celý rok... Díky, Davčo!

Video & foto

Celá fotogalerie »

Fotos by Davča »